World Risk News
Autor: Ondřej Šlechta
Poslední dobou se u nás rozšířil názor, že zvolením Miloše Zemana prezidentem ČR se vytvořily příznivé podmínky pro otočení geopolitického kormidla východním směrem. Podle mnohých se navíc atlantický směr zahraniční politiky země začal dostávat do defenzivy již dříve, minimálně úmrtím Václava Havla.
Autor: Miloš Bílý
Bostonská tragédie ukázala, jak nutná je těsnější mezinárodní koordinace zaměřená na prevenci teroristických činů. Jak oznámila tisková služba Kremlu, prezidenti Vladimir Putin a Barack Obama se během svého telefonického rozhovoru dohodli na tom, že budou pokračovat ve spolupráci v boji s terorismem.
Autor: Miloš Bílý
Dagestánská republika je nejjižnější autonomní republika Ruské federace. Leží na západním pobřeží Kaspického moře, kde se ukrývají třetí největší zásoby ropy a zemního plynu na světě.
Autor: Oskar Krejčí
Vše je na první pohled prosté: stačí si přečíst koncepci NATO schválenou na summitu v Lisabonu (2010) a je jasné, jak Západ vnímá svět a co se chystá dělat. Jak je to ale se závazkem z této strategie, že Aliance bude plnit své cíle „vždy v souladu s mezinárodním právem“ třeba při pohledu na situaci v Sýrii? Každodenní praxe nabízí jediný závěr: číst oficiální dokumenty nestačí.
Autor: Martina Heranová
Situaci na Korejském poloostrově můžeme bez nadsázky označit za nejdéle zamrzlý konflikt v poválečné historii lidstva. I když slovo „zamrzlý“ jen stěží odpovídá dlouhodobé výbušnosti situace, stalo se více než cokoliv jiným synonymem pro vleklou zakonzervovanost výsledků poválečného soupeření velmocí na Dálném východě v rámci studené války.
Autor: Miloš Bílý
Pátý summit BRICS, který se bude konat 26. a 27. března 2013 v jihoafrickém Durbanu se pravděpodobně stane začátkem formování nového plnohodnotného mezinárodního bloku. Mnoho expertů v té souvislosti tvrdí, že existující politický a ekonomický světový řád si vyžaduje neodkladnou obnovu. Poukazují mimo jiné na poslední události kolem Kypru, svědčící o tom, že dosavadní finanční a ekonomický systém naléhavě potřebuje reformovat.
Mezinárodní bezpečnost na počátku druhé dekády 21. století
Autor: Martina Heranová
Po dvaceti letech od skončení studené války, zarámovaných vládou jediné světové supervelmoci, USA, stojí mezinárodní společenství opětovně na rozcestí. Vývoj v posledních letech potvrdil postupnou změnu v rozložení sil největších světových hráčů a nevyhnutelný posun směrem k multipolárnímu světu.
Autor: Filip Tuček
V poslední dekádě došlo ve východním Středomoří k velkým objevům ložisek zemního plynu. Stále větší energetická spotřeba zemí v regionu kam patří Turecko, Kypr, Izrael, nebo Libanon, přináší široké nejen ekonomické, ale i politické implikace. Vzhledem k dlouho trvajícímu politickému napětí ve východním Středomoří a sporům ohledně vymezení námořních hranic, znamenají objevy rovněž značná potenciální bezpečnostní rizika.
Autor: Miloš Bílý
Finanční architektura je pojem, který je používán k označení mezinárodně uznávaných standardů, kodexů a osvědčených principů fungování finančního sektoru a také metod diagnostiky finančního sektoru na národní úrovni, která tvůrcům ekonomické politiky slouží jako podklad pro kvalifikovaná rozhodnutí o tom, jak omezit zranitelnost finančního systému.
Ondřej Šlechta v rozhovoru pro portál Atominfo.cz
S koncem roku má být zveřejněno předběžné pořadí rozhodnuto o největší veřejné zakázce v novodobých českých dějinách. Ve hře zůstaly jen dva zájemci, americká korporace Westinghouse a konsorcium Škoda JS-Atomstrojexport-Gidropress. Na české aréně tak svedou souboj ruská a americká technologie, obě strany jsou přitom dravé, silné a nabízejí nová řešení. Kromě technické roviny se však tak velká a závažná zakázka nevyhne ani politické a společenské rovině, například otázce energetické bezpečnosti. Co však tolik proklamovaná energetická bezpečnost vlastně je? Jak se požadavky s ní spojené odrážejí na průběhu tendru? Jak jej ovlivňuje komplikovaný vztah Čechů k Rusům a Ruské federaci? Zeptali jsme se na to Ondřeje Šlechty, bezpečnostního analytika ze společnosti Diplomatic Services.
Autor: Miloš Bílý
Skupina G 20 je ve světě neoficiální, ale vlivnou silou. Je to sdružení dvaceti největších ekonomik světa (19 států a Evropská unie) a 90% světového HDP. Mexiko předalo 1. prosince 2012 pravomoci předsedy G 20 Rusku. Prezident Vladimir Putin vystoupil s videoprojevem adresovaným členům G 20, ve kterém mimo jiné řekl :
Autor: Miloš Bílý
Ruská Spořitelna (Sberbank) koupila v září 100% akcií společnosti Volksbank International a stala se tak majitelkou přes 300 jejích poboček v 8 východoevropských zemích a na Ukrajině. Smlouva o koupi a prodeji byla podepsána ve Vídni a Hodnota transakce činila údajně 585 milionů eur. Ruská Sberbanka je jednou z mála finančních organizací , která dokázala uvést do praxe tezi „Krize je čas příležitostí“.
Autor: Ondřej Šlechta
Po zásazích Evropské komise, která zahájila protimonopolní šetření vůči ruskému energetickému gigantu Gazprom, začíná Rusko se změnami v politice prodeje zemního plynu do Evropy. Z obavy před ztrátou dlouhodobých kontraktů, bude preferovat vzájemně přijatelnější mechanismus úpravy cen, což dokazuje nedávné výrazné snížení cen dodávek plynu do Polska.
Autoři: Filip Tuček, Johana Typoltová
S předním americkým expertem na energetiku Robertem Cutlerem o přetrvávající energetické závislosti na Rusku, evropských chybách a nové „velké hře“, jejímž centrem je stále důležitější střední Asie.
Autor: Miloš Bílý
Ruské energetické společnosti zahájily novou etapu aktivní globální expanze. Energetika sehrává klíčovou roli v ruské ekonomice, jelikož pohání a významně ovlivňuje ostatní sektory ekonomiky. Tzv. energetická karta bývá používána nejen v průmyslových či hospodářských diskuzích, ale především při politicko-bezpečnostních vyjednáváních.
Autor: Ondřej Šlechta
Podzim 2012 je ve východní Evropě poznamenán důležitými událostmi v podobě trojích voleb ve státech bývalého sovětského bloku. Jedná se o parlamentní volby v Gruzii, Litvě a na Ukrajině. Výsledky voleb v Gruzii známe, vedly ke konci ústavní většiny vládní strany dlouholetého spojence Západu a ostře protiruského prezidenta Mikhaila Saakašviliho.
Jak Femen a Pussy Riot demonstrují ?
Autor: Miloš Bílý
Ukrajinské hnutí Femen je známé protesty svých členek s odhaleným poprsím. První manifestace Femenu proběhla v dubnu 2008 v Kyjevě. Tři mladé ženy se nalíčily jako prostitutky. Už tehdy věděly, že se jejich aktivismus proti sexismu a prostituci bude ubírat cestou pouličních protestů.
Autor: Miloš Bílý
Rusko pod vedením tandemu Putin-Medveděv nastoupilo cestu emancipovat a zaujímat roli aktivní velmoci na mezinárodním poli. Je to patrné nejen co se týká angažované politiky na Blízkém východě, ale i působením v rámci zemí BRICS . Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB) je mezinárodní regionální organizací pro oblast obrany a bezpečnosti , zahrnuje 7 států bývalého SSSR — Arménii, Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzstán, Rusko, Tádžikistán a (od r. 2006) Uzbekistán.
Autor: Miloš Bílý
Podle vysílání Rádia Svoboda 3. 10. 2012 v Kyrgyzstánu došlo k pokusu o státní převrat. Podle dostupných zpráv dav demonstrantů vedený opozičními politiky se v kyrgyzské metropoli Biškeku pokusil obsadit sídlo parlamentu a rezidenci prezidenta. Policie proti útočníkům tvrdě zasáhla střelbou a slzným plynem a situaci má po přivolání posil údajně pod kontrolou.
Autor: Ondřej Šlechta
Vítězství strany Gruzínský sen v parlamentních volbách znamená nejenom konec dlouholeté ústavní většiny Sjednocené gruzínské strany Mikhaila Saakašviliho, ale je také indikátorem možných politických změn v postsovětském regionu. Rusko vítězství Bidziny Ivanišviliho přivítalo, ačkoli nelze spoléhat na to, že by nová gruzínská vláda byla ochotná stát se nástrojem ruského vlivu. Nová gruzínská vláda chce realisticky a více pracovat pro Gruzii a méně proti Rusku. Což nutně neznamená pro Rusko.