World Risk News
Autor: Filip Tuček
Polsko se v posledních letech vydalo na cestu stát se respektovanou evropskou mocností. Toužebně vyhlížený, ovšem dlouho zapovězený status, Polsko dnes získává dvěma zahraničněpolitickými prostředky; ohromnými investicemi do armády a tlakem na fungování Výmarské spolupráce.
Autor: Ondřej Šlechta
Dvacátého listopadu zadržela polská policie “Brunona K.”, podezřelého z plánování útoku na budovu polského Sejmu. později vyšlo najevo, že jeho skutečné jméno je Brunon Kwiecien a jedná se o profesora chemie na Zemědělské univerzitě v Krakově. Během zásahu bylo zajištěno množství výbušnin a zařízení k jejich výrobě, pistole a neprůstřelnou vestu. Na základě vyšetřování byla vyslovena jasná hypotéza: Brunon Kwiecien plánoval v Polsku typologicky podobný útok jako Anders Breivik v létě 2011 v Norsku.
Autor: Ondřej Šlechta
Do roku 2016 země Visegrádu vybudují společnou bojovou jednotku o síle tří tisíc vojáků, která bude schopna zasahovat v rámci misí Evropské unie. Dohodli se na tom ministři obrany Česka, Slovenska, Polska a Maďarska na společné schůzce v Litoměřicích. Ministři se v Litoměřicích dohodli, že po skončení mise NATO v Afghánistánu, kde mají Česko, Polsko, Slovensko a Maďarsko dohromady asi 3 600 vojáků, budou společně pokračovat ve vojenských cvičeních. V posledních letech se totiž většina cvičení plánovala a odehrávala v souvislosti s nasazením v Afghánistánu. Schůzka ministrů obrany V4 byla rovněž “posledním” společným setkáním zástupců všech čtyř zemí před nadcházejícím summitem NATO v americkém Chicagu. Právě tam chtějí státy Visegrádu v důležitých bodech při jednáních s ostatními spojenci postupovat “jako jeden muž”.
Vrcholné setkání šéfů diplomacie Německa, Ruska a Polska, ke kterému došlo 21. března, bylo už druhé za poslední rok. Pozadí těchto třístranných schůzek je z polského pohledu natolik zajímavé, že stojí za hlubší úvahu. Pravidelné schůzky naznačují určitý posun v polském vnímání vlastní gepolitické pozice. Zaklíněnost mezi Německem a Ruskem představuje pro Polsko historicky existenční hrozbu a geopolitické trauma, kdy je čas od času pohlceno jedním ze dvou států, popřípadě oběma.