World Risk News
Autor: Miloš Bílý
Pákistán zažívá na počátku roku 2013 jednu z neostřejších krizí ve svých dějinách. Pákistánci se cítí nejistí, bezpečnostní situace je horší než před lety a země potřebuje zásadní politické, ekonomické a správní reformy.Ozbrojené složky prošly v posledních několika letech poměrně důležitým vývojem a i postoj společnosti k nim se změnil.
Autor: Fareed Zakaria
Je obtížné najít stát, který je více protiamerický, než Pákistán. Podle nedávných orůzkumů mínění jen asi 12% Pákistánců cítí ke Spojeným státům sympatie. Toto číslo pravděpodobně ještě kleslo poté, co americký útok zabil v minulých týdnech 24 pákistánských vojáků. Jejich političtí lídři, z nichž řada podporuje afghánskou milici, na tom nejsou o moc lépe. Zatímco uplynulých deset postupně sílí protiamerické vášně, Washinghton na adresu Islamabádu nešetří chválou, ani dolary, což doteď činí zhruba dvacet miliard.
Je načase si přiznat, že americká politika vůči Pákistánu prostě nefunguje. To píši jako někdo, kdo dříve podporoval sbližování s pákistánskou vládou jako „nejmenší zlo“. S každým měsícem se ale čím dál víc ukazuje, že tento vztah je k ničemu.
Autor: Ondřej Šlechta
Na bezpečnostní konferenci v Bonnu přislíbil Západ afghánskému prezidentovi Karzáímu ekonomickou podporu do roku 2024. Podle očekávaní tak předpokládané stažení koaličních vojsk v roce 2014 neznamená úplné vyklizení pozic. Je potřeba v této souvislosti dodat, že mezinárodní společenství investovalo v afghánské kampani příliš mnoho, než aby Afghánistán opouštělo se staženým ocasem. Poslední týdny je totiž Afghánistán opět v zorném poli veřejného mínění díky sporům, které rozvířil sousední Pákistán poté, co americké letectvo v rámci protipovstalecké operace zasáhlo pozice pákistánské armády na afghánsko-pákistánském pomezí. Situaci koaličních sil v Afghánistánu navíc možná bude komplikovat i postoj Ruska. Jeho představitelé před několika dny prohlásili, že v případě realizace amerického protiraketového deštníku Rusko nevylučuje reakci v podobě přehodnocení svého doposud postoje k severní distribuční cestě, která má strategický význam pro zásobování koaličních sil a vede z baltských přístavů přes území Ruské federace.
Zpravodajské služby evropských států předpokládají, že po odchodu sil ISAF z Afghánistánu eskaluje současná situace v Afghánistánu ve vznik nové občanské války. S odvoláním na interní dokumenty vojenských zpravodajských služeb USA a Spolkové republiky Německo to uvedl německý list Bild. V německém Bonnu má v příštích dnech probíhat důležitá mezinárodní bezpečnostní konference, věnovaná právě situaci v Afghánistánu. Setkání ministrů zahraničí zemí aliance s afghánským prezidentem Hámidem Karzáím má „upevnit partnerství mezinárodního společenství s Afghánistánem a posunout politický proces v zemi“. Německý magazín Spiegel ovšem tvrdí, že neoficiálně je summit předehrou ke stažení 130 000 příslušníků mezinárodních armád do konce roku 2014.