World Risk News
10 let od zahájení operace Irácká svoboda
Autor: Ondřej Šlechta
Když bývalý americký prezident George Bush mladší na palubě lodi USS Abraham Lincoln oznamoval ukončení hlavních operací v Iráku, byl to teprve začátek. Převálcování irácké armády a pozdější dopadení Saddáma Husajna vystřídala rozhodnutí motivovaná představou o vybudování příkladné demokracie v oblasti, která se časem ukázala jako chybná.
Autor: Jan Schneider
Agentura Reuters s odvoláním na „důvěrnou“ zprávu Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) uvedla, že Írán urychluje svůj jaderný program. V návaznosti na to již některá média hovoří o tom, že Írán je zase blíže získání jaderné zbraně, a někteří politici potěšeně hysterčí, jaký že to je satanský režim, ten Írán.
Autor: Miloš Bílý
První zmínky o přísně utajovaném projektu ve Fordow byly zaznamenány v září 2009, kdy ho lokalizovaly západní zpravodajské služby. Iránská strana ho oficiálně přiznala, ale nic víc o něm neprozradila. Fordow, vybavené nejméně 2.700 centrifugami na obohacování uranu, se nachází z větší části hluboko v hoře nedaleko íránského města Qom. Tento objekt se nachází v hloubce 90 metrů pod zemí, což ho mělo chránit před útoky ze vzduchu.
Autor: Jan Schneider
Fatva zakazující jaderné zbraně je pro íránskou vládu závazná. Debata o „zločinném státu Írán“ se tím dostává do jiného kontextu. Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Ramin Mehmanparast dnes informoval, že íránský náboženský vůdce ajatolláh Alí Chameneí vydal fatvu, zakazující jaderné zbraně. Tím se celá debata, týkající se „zločinného státu Írán“, dostává do jiného kontextu.
Autor: Miloš Bílý
Od loňského roku, kdy Mezinárodní agentura pro atomovou energii potvrdila, že jaderný program Iránu postupuje směrem k výrobě jaderných zbraní, nikoliv k výrobě elektřiny či radioizotopů využitelných v medicíně, se zvýšil mezinárodní tlak a byly uvaleny nové sankce na vývoz íránské ropy a transakce s Íránskou centrální bankou.
Autor: Miloš Bílý
Na 13. prosince prosince 2012 je naplánováno nové kolo jednání na úrovni odborníků MAAE s cílem objasnění neřešených otázek kolem íránského jaderného programu. Hlavním úkolem MAAE na těchto jednáních je přesvědčit Írán, aby povolil jejím inspektorům opětovnou návštěvu podezřelých íránských objektů nebo okresů s cílem vykonání prověrky a zjištění povahy íránského jaderného programu.
Autor: Miloš Balabán
Ve stínu krajských a senátních voleb a turbulencí na české politické scéně zůstala nedávná vystoupení prezidentských kandidátů Miloše Zemana, Přemysla Sobotky a Jana Fischera na Dnech pro Izrael v Hradci Králové. Přitom rozhodně nebyla nezajímavá, neboť se vyjadřovali k současné pozici Izraele na Blízkém východě.
Autor: Filip Tuček
Existuje množství brzd a nevojenských prostředků proti vývoji nukleárních technologií. Od smluv typu SALT I a II, podepsaných v 70. Letech, až.k tvrdším opatřením, jako jsou nynější rozsáhlé sankce vůči íránskému jadernému programu. Ačkoliv dosažení posunu směrem k větší kontrole, omezení a transparentnosti je nezpochybnitelný, absolutní dohled nad pohybem nukleárního materiálu a zařízení je v nedohlednu. Na příkladu dnešního Íránu je to více než zřejmé.
V Teheránu došlo 4. 10. 2012 k masovým protestům proti prudkému poklesu kursu íránské měny vůči světovým měnám . V centrální části města, kde se nachází směnárny a prodejny zlata došlo k tvrdým střetům s policií. Šíitský islámský režim vyslal do centrálních čtvrtí hlavního města oddíly „lidové domobrany“, které mají „přesvědčováním“ ukončit protesty a „zajistit, aby zůstaly otevřené obchody.“
Autor: Miloš Bílý
Íránský duchovní a politický vůdce Íránu ajatolláh Sejjed Alí Chameneí prohlásil, že Íránská islámská republika a Severní Korea mají společné nepřátele a že by měly společně vzdorovat hrozbám, aby dosáhly svých cílů. Írán a Severní Korea podepsaly začátkem září 2012 dohodu o vědecké a technologické spolupráci, která znamená sblížení těchto dvou států.
Autor: Ondřej Šlechta
Saúdská Arábie se svými spojenci z Kataru a Spojených Arabských Emirátů úspěšně pokračuje v ofenzivě proti Íránské islámské republice. Systematická a cílená podpora povstalců v Sýrii je pokusem převzít iniciativu poté, co se podařilo uhasit plameny arabského jara na vlastním území a potlačit Íránem financované šíitské povstání v Bahrajnu.
Autor: Jakub Janda
V probíhající debatě o vojenském zásahu proti íránskému jadernému programu zazněl zdánlivě bláznivý názor – v titulním článku aktuálního vydání Foreign Affairs (4/2012) profesor Kolumbijské univerzity Kenneth N. Waltz tvrdí, že jaderná bomba vlastněná Iránem stabilizuje celou oblast.
Autor: Miloš Bílý
Rakety jsou zatím jedinou zbraní Íránu schopnou zasáhnout cíle mimo jeho území. Země nemá moderní letectvo ani mocné loďstvo. O počtech íránských raket nejsou přesné informace. Teherán tvrdí, že má pět desítek různých typů raket, většinou odvozených od raket ruských, čínských nebo severokorejských.
Autor: Jan Schneider
Před několika dny ocitovaly The New York Times (NYT) výrok iráckého člena al-Kájdy o tom, jak zkušenosti s bojem s Američany nyní obohacují o syrskou revoluci a jak doufají, že se jim podaří vytvořit syrsko-irácký stát a vyhlásit válku Izraeli a Íránu a osvobodit Palestince. Tento výrok nevzbudil takovou pozornost, jakou by si zasloužil. Zřejmě proto, že se nehodí do žádného z ideologických prefabrikátů, jimiž jsou přeplněna média. Blízkému východu však nelze porozumět brýlemi předsudků. Ty je třeba cíleně odložit, a zkusit – po vzoru Rašiho, mistrovského analytika středověku – nejprve začít prostým čtením události. Na spekulace, hypotézy a dohady stejně dojde, ale to má čas.
Autor: Filip Tuček
Podle některých informací je Irán velmi blízko vyvinutí funkční jaderné bomby. Vyprovokování jaderné války je ale nepravděpodobný scénář s ohledem na zjevný velmi pragmatický postup Teheránu. Kapacitami nutnými k úspěšnému vedení jaderné války, Irán nedisponuje a v dohledné době ani nebude, protože sebedestrukce není v intencích iránské politiky.
Prezidenti USA a Ruska na bilaterální schůzce, konané u příležitosti mezinárodní konference o jaderné bezpečnosti v korejském Soulu potvrdili vzájemné rozdílné pohledy ohledně amerických plánů na výstavbu součástí BMD ve střední Evropě. Mnohem zajímavější byl moment po skončení konference, zachycený kamerami kdy Obama říká Medveděvovi: „pokud jde o všechny ty záležitosti a především o protiraketovou obranu, tak se to dá vyřešit, ale je zapotřebí, aby mi dal prostor, na podzim po volbách už budu mít větší flexibilitu.“ Medveděv na to anglicky odpovídá „rozumím, předám tu informaci Vladimirovi“.
Autor: Ondřej Šlechta
Ve stínu prezidentských voleb v Rusku probíhaly v uplynulých dnech volby do íránského Islámského poradního shromáždění. Fakt, že tato událost zůstala stranou většího zájmu, je nejen důsledkem aktuálních diskusí o íránském jaderném programu, ale především účinných mediálních schémat, kdy je pod tlakem dramatických událostí většina politického dění v Íránu vnímána apriorně jako kontrolovaná výkonným aparátem teokratické vlády. Volební schéma se ovšem oproti minulým parlamentním i prezidentským volbám změnilo. Tradiční souboj konzervativců a reformistů vystřídal zápas mezi dvěma konzervativními platformami. Celkově výrazně posílil tábor, podporující nejvyššího duchovního vůdce Chamenejího, zatímco blok prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda výrazně ztratil.
Autor: Jan Schneider
Současná americká kampaň proti Íránu vykazuje jisté analogické rysy s taktikou, jež byla „na stole“ v roce 1940 v souvislosti s Japonskem. Arthur McCollum, ředitel oddělení Dálný východ americké námořní zpravodajské služby, vypracoval k datu 7. října 1940 „Vyhodnocení situace v Pacifiku a doporučená US opatření“. Toto memorandum, obsahující osmibodový akční plán, předložil svým nadřízeným. Zdali se v této podobě dostalo až k tehdejšímu prezidentovi F. D. Rooseveltovi, je dodnes předmětem sporů. Nicméně faktem zůstává, že ústřední myšlenka memoranda, aktivně přimět Japonsko k učinění prvního nepřátelského kroku vůči USA, byla realizována. Přesně za 14 měsíců Japonci zaútočili na Pearl Harbor.
Všechno je jinak
Autor: Ondřej Šlechta
Evropská unie prostřednictvím svých velvyslanců deklarovala zavedení ropného embarga proti Íránu od července 2012 a také sankce proti íránské centrální bance s cílem narušit financování jaderného programu. Ale bude to stačit? Bude to mít efekt? Nepoškodí to spíše odběratele? Cena ropy brent se v reakci na vyhlášení embarga vyšplhala v týdnu 23.-29.1. 2012 na 111 dolarů za barel. Írán je druhým největším producentem OPEC a vyprodukuje zhruba 2,5 milionů barelů denně, z nichž 450 000 putuje do zemí EU. Embargo na obchodování s íránskou ropou může výrazně poškodit evropské ekonomiky, pokud se nepodaří najít za íránský výpadek náhradu.
Autor: Ondřej Šlechta
Vzhledem k tomu, jak moc je nyní pod drobnohledem Írán a jeho jaderný program, je možné, že by v brzké době mohla odpovědná místa (v Tel Avivu a Washinghtonu) dojít k přesvědčení, že nazrál čas vyřešit problém silou. Možnost leteckého bombardování íránských jaderných reaktorů se může jevit jako poslední možnost, jak Írán v jeho údajné snaze získat atomovou zbraň zastavit. Selhal diplomatický nátlak, vyhrožování “šokem a hrůzou” a nejistý výsledek slibuje pokus vyřadit, nebo poškodit íránský jaderný program pomocí zpravodajských služeb. Ty se pravděpodobně pokusily sabotovat íránskou jadernou infrastrukturu diverzními akcemi v podobě záhadných úmrtí a mizení jaderných vědců a ještě dříve pomocí počítačového viru (Stuxnet). Teherán je zjevně smířen i s tím, že Spojené státy prodaly jeho úhlavnímu nepříteli Saúdské Arábii zbraně za 60 miliard dolarů.