World Risk News
Autor: Oskar Krejčí
Vše je na první pohled prosté: stačí si přečíst koncepci NATO schválenou na summitu v Lisabonu (2010) a je jasné, jak Západ vnímá svět a co se chystá dělat. Jak je to ale se závazkem z této strategie, že Aliance bude plnit své cíle „vždy v souladu s mezinárodním právem“ třeba při pohledu na situaci v Sýrii? Každodenní praxe nabízí jediný závěr: číst oficiální dokumenty nestačí.
10 let od zahájení operace Irácká svoboda
Autor: Ondřej Šlechta
Když bývalý americký prezident George Bush mladší na palubě lodi USS Abraham Lincoln oznamoval ukončení hlavních operací v Iráku, byl to teprve začátek. Převálcování irácké armády a pozdější dopadení Saddáma Husajna vystřídala rozhodnutí motivovaná představou o vybudování příkladné demokracie v oblasti, která se časem ukázala jako chybná.
Autor: Filip Tuček
„Demokracie v Iráku není falešná, jako je tomu v Egyptě nebo Tunisu“, říká v rozhovoru o současném, Iráku a odkazu západem vyvolané války Kaldo Ramzi, Generální tajemník irácké, prodemokratické křesťanské organizace Chaldoassyrian Union.
Autor: Miloš Balabán
Dnes již bývalý předseda Sboru náčelníků štábů americké armády admirál Mike Mullen prohlásil, že nejvýznamnější hrozbou národní bezpečnosti Spojených států je jejich dluh. Jak takové hrozbě může čelit armáda, která ročně spotřebuje stamiliardy dolarů, letos 662 miliard? Jedině tím, že přestane být neúnosným břemenem pro státní finance. Nepochybně to je jeden z hlavních důvodů, proč prezident Obama ohlásil plán armádních úspor v objemu 450 miliard dolarů v příštích 12 letech a poměrně razantní snižování stavu armády.
Shodou okolností v době, kdy americká administrativa hovoří o definitivním odchodu svých ozbrojených sil z Iráku, spatřila světlo světa kniha, která bude oceňovaná i nenáviděná, budou se k ní vracet komentátoři s poukazem, že věci v ní popisované se mohly při troše dobré vůle odehrát jinak, stejně jako se najdou tací, kteří budou její závěry relativizovat. Buď jak buď, nikdo jí nebude moci upřít, že je založena na faktech a hlubokých profesních zkušenostech.
Arabista Miroslav Belica strávil dlouhou dobu v československých a posléze českých diplomatických službách na Blízkém východě. Spoluautorem knihy je jeho syn Tomáš, který měl během otcových cest po světě možnost studovat na Bagdádské univerzitě, a poznal tak Irák z jiné stránky než pohledem diplomatických kuloárů, jednacích sálů a služebních cest po zemi. Oba autoři byli přímo vtaženi do víru často rozhodujícího dění a jejich prožitky představují cenný materiál pramenného charakteru. Nespornou výhodou publikace je, že vychází v době, kdy už Irák není zahraničněpolitickým tématem číslo jedna, a problém tak dostal potřebný čas, aby se zacelily nejhorší rány a opadly neostřejší emoce.