World Risk News
Autor: Miloš Bílý
Plynovod Nabucco je dosud nepostavený plynovod, který má podle plánu za cíl snížit závislost států Evropské unie na ruských dodávkách plynu. Smyslem projektu Nabucco, který měl přivádět plyn z Kaspického moře, bylo diverzifikovat evropské zdroje této důležité komodity.
Autor: Filip Tuček
Severoatlantická aliance je dnes hlavním hráčem při zajišťování evropské bezpečnosti. S koncem mise v Afghánistánu a přesunem Spojených států do Asie ale bude NATO nuceno hledat novou roli. Budoucnost aliance přitom bude klíčová pro rozvoj společné bezpečnostní a obranné politiky EU, tedy pro přebírání odpovědnosti evropských států za vlastní bezpečnost.
Autor: Ondřej Šlechta
Srbská vláda odmítla dohodu o urovnání vztahů s Kosovem a vyzvala k dalším jednáním s kosovskými vůdci pod patronátem Evropské unie. Plán, který minulý týden vyjednala a navrhla Evropská unie, Bělehrad nepodepsal, protože požaduje větší míru autonomie pro srbskou menšinu v Kosovu, jak oznámil srbský premiér Ivica Dačić. Šéfka unijní diplomacie Catherine Ashtonová nad srbským odmítnutím vyjádřila politování a vyzvala Bělehrad k dosažení dohody.
Autor: Miloš Bílý
V poslední době dochází v celosvětovém měřítku k urychlení a prohloubení procesu integrace , to znamená , že dochází k postupnému propojování světa . Integrace však nepostupuje rovnoměrně ve všech částech světa, nýbrž se šíří z několika center, které jsou koncentrovány v nejvyspělejších částech světa.
Autor: Filip Tuček
Každý prezident po sobě touží zanechat odkaz – a v případě amerického prezidenta to platí dvojnásob. Nebývá ovšem pravidlem, aby z takového odkazu výrazněji těžila i Evropa. Plán Baracka Obamy na vytvoření zóny volného obchodu mezi Spojenými státy a Evropskou unií, dvěma největšími ekonomikami světa, by Evropě pomohl překonat hospodářské problémy, zvýšil by její postavení v globální ekonomice a posílil ji i politicky.
Autor: Filip Tuček
V poslední dekádě došlo ve východním Středomoří k velkým objevům ložisek zemního plynu. Stále větší energetická spotřeba zemí v regionu kam patří Turecko, Kypr, Izrael, nebo Libanon, přináší široké nejen ekonomické, ale i politické implikace. Vzhledem k dlouho trvajícímu politickému napětí ve východním Středomoří a sporům ohledně vymezení námořních hranic, znamenají objevy rovněž značná potenciální bezpečnostní rizika.
Petr Robejšek tvrdí, že z Německa už zní: „Za naše peníze chceme naši muziku.“
Autor: Jakub Janda
Proč jela Angela Merkelová osobně do Řecka, když ji v ulicích vítaly desítky tisíc protestujících a jeden tamější deník si dal v den její návštěvy do titulku nacistický pozdrav „Heil”?
Autor: Miloš Bílý
Podle dostupných informací připravují Washington a Brusel smlouvu o vytvoření jednotného transatlantického trhu. Cílem této iniciativy je vytvoření protiváhy rychle se rozvíjejícím trhům zemí BRICS. (BRICS je zkratkovité označení společného hospodářského uskupení Brazílie, Ruska, Indie, Číny a Jižní Afriky.)
Autor: Miloš Bílý
Finanční architektura je pojem, který je používán k označení mezinárodně uznávaných standardů, kodexů a osvědčených principů fungování finančního sektoru a také metod diagnostiky finančního sektoru na národní úrovni, která tvůrcům ekonomické politiky slouží jako podklad pro kvalifikovaná rozhodnutí o tom, jak omezit zranitelnost finančního systému.
Autor: Miloš Balabán
Na nedávné besedě prezidenta Václava Klause s pedagogy a studenty VŠ chemickotechnologické v Praze zazněl dotaz, zda by nebylo na místě stále nemluvit jen o negativech EU, ale zabývat se i pozitivy s tím, že pro ČR bylo přínosem stát se součástí větší rodiny evropských států. Prezident Klaus tuto otázku odmítl slovy, že jde o politologickou a ideologickou floskuli. Floskulemi ale nejsou některá fakta, která bychom měli brát vážně.
Autor: Ondřej Šlechta
Od konce druhé světové války byla otázka změn hranic uvnitř Evropy bolestivé tabu. Studená válka tlačila západní blok k integraci, ale především tu byly černé vzpomínky na to, kam otázka „sebeurčení“ a změn hranic dovedla starý kontinent před lety.
Tento úzus, který ovšem nebyl univerzální, se začal rozpadat s tím, jak praskala pouta železné opony. Rozpad Československa byl ukázkovým příkladem sametového rozvodu narozdíl od procesů bývalé Jugoslávii. Bouřlivý ekonomický rozvoj a vlna demokratizace vrátily do hry problém evropského nacionalismu, který představuje živější a zakořeněnější fenomén, než si si mnozí představovali. Národnostní otázka se v Evropě vrací do hry, byť místo sebeuvědomění hraje stále výraznější roli ekonomika a pocit křivdy z nucené finanční podpory „chudších bratrů“ eurozóny.
Autor: Ondřej Šlechta
Po zásazích Evropské komise, která zahájila protimonopolní šetření vůči ruskému energetickému gigantu Gazprom, začíná Rusko se změnami v politice prodeje zemního plynu do Evropy. Z obavy před ztrátou dlouhodobých kontraktů, bude preferovat vzájemně přijatelnější mechanismus úpravy cen, což dokazuje nedávné výrazné snížení cen dodávek plynu do Polska.
Autor: Miloš Bílý
Ruské energetické společnosti zahájily novou etapu aktivní globální expanze. Energetika sehrává klíčovou roli v ruské ekonomice, jelikož pohání a významně ovlivňuje ostatní sektory ekonomiky. Tzv. energetická karta bývá používána nejen v průmyslových či hospodářských diskuzích, ale především při politicko-bezpečnostních vyjednáváních.
Autor: Miloš Bílý
Evropská unie vznikala v době ekonomického vzestupu. Její utváření připadlo na konec 90. let, kdy právě skončila krize, avšak důvěra k celoevropské myšlence byla natolik velká, že se nad mnoha problémy zavíraly oči. V první řadě pak na neschopnost mnoha zemí, odpovídat tvrdým požadavkům jednotného měnového prostoru.
Autor: Ondřej Šlechta
Podzim 2012 je ve východní Evropě poznamenán důležitými událostmi v podobě trojích voleb ve státech bývalého sovětského bloku. Jedná se o parlamentní volby v Gruzii, Litvě a na Ukrajině. Výsledky voleb v Gruzii známe, vedly ke konci ústavní většiny vládní strany dlouholetého spojence Západu a ostře protiruského prezidenta Mikhaila Saakašviliho.
Autor: Miloš Bílý
Energetická politika dnes patří mezi klíčové záležitosti nejen vnitřních, ale i vnějších záležitostí Evropské Unie, není na rozdíl od zemědělství, dopravy či životního prostředí, pevně zakotvena v základních dokumentech Evropské unie. Zajištění energetické bezpečnosti je nezbytným předpokladem ekonomického rozvoje EU a její politické stability.
Autor: Miloš Bílý
Je pravda , že 11 milionů Řeků není chudých, ale Řecko chudé je, protože skoro nikdo nebo téměř nikdo nechce platit daně.
Světová banka odhaduje, že 35 % řecké ekonomiky funguje „na černo“. Místní ekonomové považují toto procento ještě za příliš optimistické. Dnes celkový dluh Řecka vůči nejrůznějším finančním institucím činí téměř 320 biliónů EUR. Readmore…
S politickým analytikem Petrem Robejškem o krizi systému, nástupu extremistů v Evropě a neschopnosti etablovaných stran přivádět nové silné lídry.
Pane Robejšku, ve Francii byl zvolen socialista Hollande. Co to podle Vás znamená pro Evropu, v širším slova smyslu?
Pravděpodobně narážíte na to, co říkal před volbamiohledně růstového paktu a toho, že Francie už nebude tak pohodlný partner pro Německo. Většinou se jinak mluví před volbami a jinak se jedná po volbách – to se týká i prezidentů. Koridor, který má, v jehož rámci může jednat je stejně úzký jako za Sarkozyho; takže i Hollande bude muset šetřit.
Autor: Ondřej Šlechta
Po vítězství socialistického kandidáta Françoise Hollanda v prezidentských volbách ve Francii se roztáčí další kolo vleklé dluhové krize. Pracně vyjednaná dohoda o rozpočtové odpovědnosti, ke které se ze států unijní sedmadvacítky nepřipojila pouze Velká Británie a Česká republika, se otřásá v základech a spolu s ní prosazení fiskální disciplíny pod německou taktovkou. Nový francouzský prezident se otevřeně hlásí k myšlence fiskální pakt znovuotevřít, ale naráží na odpor Berlína.
Středisko bezpečnostní politiky při FSV UK si Vás dovoluje pozvat na mezinárodní konferenci “Evropská bezpečnost a obrana na křižovatce”, která se uskuteční ve středu 16. května 2012 od 9:00 hod. v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR, Sněmovní 1, Praha 1, sál 205.
V případě Vašeho zájmu o účast se prosím přihlaste nejpozději do pondělí 14. 5. 2012 na e-mail sbp(at)fsv.cuni.cz. S ohledem na bezpečnostní kontrolu u vstupu do místa konání konference prosíme o včasný příchod. Registrace účastníků bude zahájena již v 8:00 hod.
Program ke stažení