DIPLOMATIC AFFAIRS

Na počátku 21. století patří Čína k zemím, které nelze postihnout jednoduchými charakteristikami. Německý novinář a sinolog Frank Sieren, který dlouhodobě žije v Pekingu a platí za jednoho z jejích nejzasvěcenějších znalců, zpovídal bývalého západoněmeckého kancléře Helmuta Schmidta, který se za svou bohatou kariéru setkal s řadou bývalých i současných čínských vůdců včetně Mao Ce-tunga. Výsledkem je téměř třísetstránková publikace mapující historii, Schmidtovy rozhovory s čínskými politiky, vztah Číny k světu a perspektivy jejího vývoje v budoucnosti.

Kniha je rozdělena do čtyř tematických okruhů (Opětovný vzestup Číny, Čína a svět, Velké výzvy, Konfuciánská tradice), doplněných závěčnými scénáři, dodatkem kulturologa Milana Kreuzziegera a chronologickým přehledem čínských dějin.

Za posledních několik let jde o jednu ze stovek publikací zabývajících se široce uchopitelnou a mnohavrstevnatou problematikou Číny, přesto je možné ji řadit spolu s posledním knižním počinem „On China” slavného diplomata Henryho Kissingera mezi ty nejzajímavější. Zatímco Kissinger jako americký  realista hledá především model budoucích čínsko-amerických vztahů založený na rovnováze moci, Helmuta Schmidta zajímala role Číny v multipolárním světovém uspořádání při současném relativním úpadku moci tradičních mocenských center, tedy Evropy a USA.

Na rozdíl od řady zjednodušujících mainstreamových pohledů na Čínu, které klouzají pouze po povrchu otázek typu čínský kapitalismus řízený komunistickou stranou, Tchaj-wan, nebo Tibet, věnovali Schmidt se Sierenem značnou pozornost roli konfuciánského myšlení. Tato duchovní nauka pomáhala staletí formovat čínský kulturní okruh a vytvořila odlišné společenské vazby a způsob politického myšlení, než známe na Západě, kterému od 19. století myšlenkově dominuje liberalismus.

Tto tvrzení lze podpořit mnoha příklady ze současné reality. Při srovnávání potenciálů Západu a Číny analytici velmi často hovoří krizi, nebo selhávání západních politických elit. Zatímco na západě se dělá politika na čtyři roky dopředu (zpravidla jedno volební období si vytvořil zatímco současné „elity” nejsou schopny přijímat efektivní strategie na mnoho let dopředu, na rozdíl od čínské tendence vést dlouhodobé (a úspěšné) kampaně.

Čínský model centrálně řízeného národního státu s fungujícím svobodným trhem v rámci autoritářské politiky neliberálního, státního kapitalismu je, jak se píše v knize, nutné vnímat nikoli ve smyslu zmoudření starých komunistických struktur, ale jako důmyslnou strategii. V Pekingu přišli na to, že takový model totiž vytváří obrovské výhody vůči západním liberálním ekonomikám, které v rámci soutěže s Čínou liberálně-demokratické výdobytky “zpomalují”. Potvrzuje to tezi politologa Petra Robejška, který v minulosti hovořil o špatně fungující západní demokracii, která v důsledku představuje strukturální nevýhodu v soutěži s rozvíjejícími se ekonomikami východu a jihu. Proto není výhledová možnost vzrůstající atraktivity “Pekingského konsenzu” zejména pro třetí svět v protikladu k neoliberálnímu “Washinghtonskému konsenzu” , vůbec nereálná.

Autoři v knize upozorňují na to, že čínská síla je v ekonomice, nikoli ve zbrojení, na něž vydává jen o málo víc peněz než Spolková republika Německo, přičemž počet obyvatel Číny je neskonale větší. Zdůrazňují mírový charakter země, která na rozdíl od Spojených států nebuduje nikde vojenské základny, ani nestaví útočné zbrojní systémy.  To je ale nepřesné tvrzení, protože od chvíle, kdy byla kniha napsána (2006, český překlad vyšel v roce 2011), už Čína disponuje vlastní letadlovou lodí. Přesto, že sázka na kartu ekonomické převahy bude v Pekingu stále aktuální, nelze další zájmy Pekingu, zejména v bezpečnostní oblasti, výhledově podceňovat.

Kniha přichází v době, kdy se začíná otevřeně hovořit o mnoha politických změnách globálního charakteru. Realitou jsou dnes čtyři hlavní globální mocenská centra: severní Amerika, Japonsko, EU a Čína. Západ přitom čelí největší ideologické výzvě od rozpadu socialistické soustavy. Nikde není řečeno, že nastane studená válka mezi Západem a Čínou. To si pravděpodobně neuvědomují střízlivě uvažující stratégové a politici na obou stranách. Ale proto, abychom se mohli realitou čínské přítomnosti v globální politice vyrovnat, měli bychom se o ní nejprve něco dozvědět a pochopit ji.

Helmut Schmidt, Frank Sieren: Čína, náš soused
Nakladatelství Doplněk, 2011, 295 stran.

Tags: Čína

Categories: Recenze