DIPLOMATIC AFFAIRS

Autor: Filip Tuček

Západ již nějakou dobu není neoddiskutovatelným světovým lídrem. Je načase, aby se podle toho začal chovat. Jeho láska k misionářskému rozšiřování svých hodnot a principů – všemi možnými prostředky – by měla být přehodnocena. Legitimita víry v univerzalitu západního způsobu života byla podpořena zejména jeho výsledky, především těmi ekonomickými. Nyní, kdy Západ čelí několika vnitřním krizím, neefektivitě vládnutí, finančním problémům a neschopnosti vytvořit efektivní state-building know-how, protizápadní hnutí ve většině nezápadního světa nabývají na síle.

Readmore…

Autor: Miloš Balabán

Brutální zastřelení 16 afghánských civilistů americkým vojákem přichází pro Američany v Afghánistánu v nejnevhodnější dobu. Bude tvořit pozadí stahování vojsk z Afghánistánu v příštích dvou letech, a navíc se dá očekávat, že se při soudním procesu s pachatelem útoku seržantem Balesem znovu otevře otázka rizik rozsáhlého amerického vojenského nasazení ve dvou konfliktech – v Iráku a Afghánistánu.

Readmore…

Dne 28. března 2012 ve 14 hod se uskuteční přednáška a následná beseda prof. Ing. R. Zahradníka, DrSc., čestného předsedy Akademie věd ČR. Tématem bude význam a úroveň mluveného projevu. Všichni zájemci jsou srdečně zváni do velké auly v přízemí budovy školy.

Pozvánka

Autor: Ondřej Šlechta

S blížícím se výročím britsko-argentinské války o souostroví Falklandy narůstají diplomatické střety mezi oběma aktéry sporu. Doutnající historický konflikt o Falklandy se nedávno opět rozhořel, ale obě strany se vzhledem k vlastním vnitropolitickým problémům prozatím drží zpátky. Narůstající podpora latinskoamerických států argentinskému postoji a významné škrty v rozpočtu britského ministerstva obrany ale otázku nového vyhrocení sporu o Falklandy (v latinskoamerickém světě nazývaných jako Malvíny) opět vrací na stůl.

Readmore…

Vrcholné setkání šéfů diplomacie Německa, Ruska a Polska, ke kterému došlo 21. března, bylo už druhé za poslední rok. Pozadí těchto třístranných schůzek je z polského pohledu natolik zajímavé, že stojí za hlubší úvahu. Pravidelné schůzky naznačují určitý posun v polském vnímání vlastní gepolitické pozice. Zaklíněnost mezi Německem a Ruskem představuje pro Polsko historicky existenční hrozbu a geopolitické trauma, kdy je čas od času pohlceno jedním ze dvou států, popřípadě oběma.

Readmore…

Autor: Miloš Balabán

Rok po zahájení operace NATO v Libyi v březnu 2011, kterou iniciovaly Francie s Velkou Británií, se začíná Libye rozpadat. Kmenoví vůdci, politici a polní velitelé vyhlásili na východě země poloautonomní region Kyrenaika. Motivem může být snaha využívat místní ložiska ropy tak, aby se o zisk z její těžby nemuseli Kyrenaičané dělit se zbytkem země. Libye, kde není jasné, kdo ji přesně ovládá, a panuje zde podle zpráv mezinárodních humanitárních a lidskoprávních organizací nekontrolované násilí a bezpečnostní chaos, začíná představovat rizikový faktor v severní Africe.

Readmore…

Autor: Jakub Janda

Rozhovor s analytikem, který úspěšně předpověděl Sametovou revoluci. Mluvili jsme s ním o tom, proč česká vláda nepotřebuje Evropu k vyrovnanému rozpočtu, hysteričnosti české debaty o zahraniční politice, německé proevropskosti a scénáři možného pádu evropského projektu.

Readmore…

Vladimir Putin si s přehledem zachoval moc, ale jeho pozice je slabší, než kdykoli v minulosti. Po sečtení hlasů získal 63,6 procenta hlasů a s velkou převahou porazil zbylé kandidáty. Šéf komunistů Gennadij Zjuganov obdržel 17,2% hlasů, velkým překvapením se pak stal výsledek Mikhaila Prochorova, který získal zhruba 8%. Je otázkou, zda nadále silná, i když slábnoucí podpora režimu vydrží, pokud bude muset staronový prezident přistoupit ke zdražování a dalším nepopulárním krokům, které zemi čekají. Rusko v nejbližších letech bude zažívat oproti uplynulým rokům stability také období otřesů a hledání nových odpovědí na výzvy současného světa a vnitropolitické problémy. Co lze v příštích letech od Vladimira Putina očekávat?

Readmore…

Autor: Ondřej Šlechta

Ve stínu prezidentských voleb v Rusku probíhaly v uplynulých dnech volby do íránského Islámského poradního shromáždění. Fakt, že tato událost zůstala stranou většího zájmu, je nejen důsledkem aktuálních diskusí o íránském jaderném programu, ale především účinných mediálních schémat, kdy je pod tlakem dramatických událostí většina politického dění v Íránu vnímána apriorně jako kontrolovaná výkonným aparátem teokratické vlády. Volební schéma se ovšem oproti minulým parlamentním i prezidentským volbám změnilo. Tradiční souboj konzervativců a reformistů vystřídal zápas mezi dvěma konzervativními platformami. Celkově výrazně posílil tábor, podporující nejvyššího duchovního vůdce Chamenejího, zatímco blok prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda výrazně ztratil.

Readmore…