DIPLOMATIC AFFAIRS

Autor: Oskar Krejčí

V ruské diaspoře se vypráví vtip.
K premiérovi přišel předseda volební komise:
„Vladimíre Vladimíroviči, mám dvě zprávy – jednu dobrou, jednu špatnou. Kterou chcete slyšet jako první?“
„Dobrou.“
„Byl jste zvolen prezidentem!“
„A ta špatná?“
„Nikdo vám nedal svůj hlas.“

Je to stejné jako u nás: oficiální linie versus velká část „lidové tvořivosti“, a to i na internetu. V případě Ruska se ale jedná o změnu, protože ještě před pěti lety byla ona lidová tvořivost většinou na straně Vladimíra Putina.

Readmore…

Autor: Filip Tuček

Dlouhá desetiletí probíhají diskuse o vztahu Velké Británie k Evropě. Předmětem polemik není pouze vztah k integračním uskupením, ať už Evropskému společenství nebo později Evropské unii. Diskutuje se o tom, zda Británie vůbec je evropskou zemí, či zda je součástí „evropského lidu“ (existuje-li takový, je jinou otázkou). V souvislosti s postojem britského premiéra Davida Camerona k  EU se tyto debaty rozhořely znovu. Protože ale toto téma není vůbec nové, nelze na něj nahlížet pouze optikou jednorázových rozhodnutí nebo momentálních postojů. Je třeba podívat se na geografická, politická i historická fakta v soudobém kontextu.

Readmore…

Autor: Miloš Balabán

Oznámení ministra obrany Alexandra Vondry, že hodlá předložit vládě a parlamentu návrh na prodloužení české mise v Afghánistánu do roku 2014, vrátilo do české politiky žhavé bezpečnostní téma. ČSSD kontrovala tím, že je spíše na místě vést debatu o smysluplném završení afghánské mise. To, že jde o důležité téma, potvrdilo rozhodnutí Francie stáhnout svoje jednotky z Afghánistánu již v roce 2013. Následuje tak Nizozemce a Kanaďany, kteří odtud již odešli. Afghánistán bude řešit i květnový summit NATO v Chicagu. NATO se ale po svém stažení bude muset smířit s existencí nestabilního a ekonomicky slabého státu, jemuž hrozí rozdělení na menší
státy, či spíše údělná panství.

Readmore…

Autor: Oskar Krejčí

Použití vojenské síly v mezinárodních vztazích otvírá cestu nejen ničení, ale i tomu, co by bylo možné nazvat „tvořivá svévole“.  Proto také zvažování útoku na Írán znovu otevřelo diskuse o budoucnosti hranic v této oblasti. I když se zvažované datum útoku na Írán stále vzdaluje – momentálně je nejčastěji uváděn začátek léta –, koncentrace vojenských sil USA v Perském zálivu pokračuje. Minulý týden proplula i se svým mohutným doprovodem Hormuzským průlivem letadlová loď Abraham Lincoln. Připojila se tak k bitevní skupině letadlové lodi Carl Vinson. V březnu by tuto údernou sílu měla doplnit další letadlová loď USA, Enterprise. Hromadění sil dorůstá úrovně, kdy je levnější začít válku než stáhnout vojáky. Do úrovně, kdy politici ztrácejí kontrolu nad situací a vedení přebírají vojáci.

Readmore…

Autor: Jakub Janda

Evropu obchází nový strašák ve formě stárnutí populace a slabých penzijních systémů. Britský demograf a profesor stejnojmenného oboru na Oxfordské universitě ve Velké Británii David Coleman, který byl hostem Interview ČT24, tvrdí, že by se v budoucnu mohlo obyvatelstvo Evropy zásadně proměnit.

Coleman vysvětloval, že jeho organizace Migration Watch vznikla ve spolupráci s Andrewem Greenem před deseti lety. “Oba dva jsme shledávali, že počet migrantů se neustále navyšuje a že neexistuje žádné kritické posouzení. Nedalo se vůbec kritizovat cokoliv spojeného s migrací. Proto jsme chtěli zřídit organizaci, která bude shromažďovat oficiální údaje. Bude je analyzovat a hovořit o hospodářských a sociálních dopadech,” vysvětlil demograf.

Readmore…

Autor: Oskar Krejčí

Kruh se uzavírá: podle dostupných informací má tentokrát předložit návrh rezoluce Rady bezpečnosti OSN o Sýrii Saudská Arábie. Feudální Saudská Arábie. Ta Saudská Arábie, jejíž tanky před necelým rokem rozmetaly pokus o prodloužení „arabského jara“ do Bahrajnu. Saudská Arábie – nejvěrnější islámský spojenec demokratického Západu.

Readmore…

Autor: Ondřej Šlechta

Naděje vkládané do „ruského jara“ pohasly. Prosincový impuls, kdy údajně zfalšované volby do Státní dumy vyhnaly téměř okamžitě do ulic ruských měst desetitisíce nespokojených lidí, byl vnímán jako pozitivní známka toho, že v Rusku se objevují první známky reformního procesu, ale teprve pokračující série protestů a zahájení horečné předvolební aktivity ze strany Jednotného Ruska a Vladimira Putina ukázaly limity opozičního hnutí a skutečnou sílu i problémy současného systému.

Readmore…

Autor: Jakub Janda

Významná postava české diplomacie se v této knížce se vrací k událostem, které sehrály svou roli v česko-francouzských vztazích, zmiňuje se i o svém působení ve dvou mezinárodních organizacích se sídlem v Paříži – OECD a UNESCO. Zásadní přínos však přestavuje úvodní část díla, v níž autor detailně analyzuje počátky československé zahraniční politiky po roce 1989. Do způsobu zpracování této knížky se nutně promítla zkušenost historika, který se neobejde bez dokumentů a jejich interpretace, ale zároveň i chuť esejisty obohatit vyprávění o příběhy z okraje historického výkladu. Tato publikace je kombinací historiografické práce na základě interpretace dokumentů z vlastního archivu, doplněná osobními vzpomínkami na četná jednání, kterým byl jako velvyslanec přítomen, i osobního hodnocení jednotlivých aktů. Publikace je rozdělena do dvou částí – kratší úvodní epizoda se nazývá Cestou do Paříže, převážná většina knihy  – čtyři pěti obsahu zahrnují poznatky ze čtyřleté služby v roli velvyslance (nazvaná U Eiffelovy věže).

Readmore…

Autor: Stanislav Balík

Vždycky, když se zdá, že se politická scéna uklidňuje, že vláda pracuje, opozice oponuje, koaliční strany spolupracují a uvnitř stran probíhá demokratická diskuse, v níž se tříbí názory, je třeba zpozornět. Nějaká kauza je na spadnutí. Nejinak tomu bylo v závěru ledna letošního roku. Byť možná za měsíc pomalu nebudeme vědět, o co šlo, v jiné zemi, a snad i u nás v jiných dobách, by šlo o prvotřídní kauzu. Ve voze ministra Dobeše (ne toho tolik kritizovaného, ale Pavla, z dopravy) bylo odhaleno odposlouchávací zařízení. Není třeba činit poťouchlé narážky na vazby jeho osobního řidiče, jehož už mimochodem propustil, na detektivní agenturu ABL, Víta Bártu či na řidičova podobná sledování jiných osob. Co by nás mělo zarazit na první poslech či přečtení, je skutečnost, s jakou lehkostí to bylo vzato na vědomí.

Readmore…

Afghánistán v ničem nepřipomíná růžová oficiální prohlášení velení USA. Pokrok není patrný na žádné úrovni a Američané si zaslouží slyšet holou pravdu. Po návratu z roční mise to napsal výzbrojní důstojník USA Daniel Davis, který zemi projel křížem krážem.

„Když jsem tam přijel, upřímně jsem doufal, že tvrzení jsou pravdivá, že místní afghánské orgány a armáda spějí k soběstačnosti,“ napsal podplukovník Davis v soukromém listu nazvaném Armádní časopis. Je veteránem války v Zálivu (1991), invaze do Iráku (2003) a v Afghánistánu sloužil už v letech 2005–2006. Ve více než devíti provinciích vyslechl příběhy o tom, že „povstalci mají pod kontrolou doslova každý kousek území mimo dohled základen amerických a mezinárodních sil (ISAF)“. Davis po jednotkách procestoval přes 14 tisíc kilometrů a mluvil s asi 250 americkými a koaličními vojáky i s Afghánci.

Readmore…

Autoři: Jakub Janda, Filip Tuček

S bývalým náměstkem ministra obrany ČR, o roztříštěnosti české zahraniční politiky, o smyslu NATO v dnešním světě, o limitech organizace a roli České republiky.

Pane Novotný, byl jste jedním z architektů vstupu ČR do NATO. Ten probíhal v době, kdy česká zahraniční politika byla značně roztříštěná. Dnes ta roztříštěnost podle mnohých stále trvá, vnímáte to stejně?

Ano, jelikož už nemusím být politicky korektní – v dobách, kdy jsem byl diplomat, jsem se nepochopitelně setkával se situacemi, kdy jsem přijímal zahraniční delegace a zjistil jsem, že existuje rozdílná zahraniční politika Ministerstva zahraničí, Parlamentu a kanceláře prezidenta republiky. Vždy jsem se domníval, že by měla existovat jen jedna koncepce, na jejichž základních otázkách se shodne vláda i s opozicí. U nás to neplatí. Vláda a opozice smýšlejí rozdílně. Přitom koncepce se nedělá na volební období, ale na desetiletí, to je dobře vidět na Číně a Rusku. Méně už na EU, jakou ta má koncepci zahraniční politiky?

Readmore…

Ústav mezinárodních vztahů pořádá v pondělí 13.1. 2012 ve svém sídle moderovanou diskusi na téma aktuální povolební situace v Egyptě. Hostem kulatého stolu bude egyptský novinář Yaser Daniel Reizk. Diskusi moderuje odborník na Blízký východ Marek Čejka.

Bližší informace zde.

V nedávné zprávě ředitele americké zpravodajské komunity se oficiálně hovoří o Vladimiru Putinovi jako o budoucím prezidentovi Ruské federace. Pravidelná zpráva o hrozbách pro národní bezpečnost USA je výsledkem kooperace všech šestnácti agentur zpravodajské komunity a v Senátu ji představili ředitel zpravodajské komunity James Clapper a šéf CIA generál David Petraeus. Zpráva na první místo staví Írán a hrozbu kybernetických útoků na kritickou infrastrukturu. Velká část zprávy je také věnována Rusku a vyhlíží postupné zhoršování vztahů mezi oběma státy.

Readmore…

Autor: Ondřej Šlechta

Veto Ruska a Číny proti rezoluci o Sýrii v Radě bezpečnosti vyvolalo zuřivou reakci některých světových politiků, médií i veřejnosti. Kromě zmíněných dvou států všech zbylých 13 členů Rady bezpečnosti hlasovalo pro rezoluci, která vyzývá prezidenta Bašára Assada k odstoupení. Rezoluce podpořila plán, přijatý Ligou arabských států, jehož cílem bylo několikaměsíční násilí ukončit. Rusko, pro které Damašek představuje klíčového spojence v oblasti, myšlenku intervence v Sýrii, kterou by přijetí rezoluce v podstatě umožnilo, vnímá jako narušení syrské suverenity a navíc posiluje svou námořní přítomnost ve Středozemním moři. Čína v nátlaku na Assada spatřuje skrytý motiv, směřující k izolaci Íránu, jehož ohrožení Západem nechce dopustit. Je rusko-čínské veto otázce rezoluce za odstoupení prezidenta Assada výrazem bezbřehého cynismu, nebo prostou snahou o vytváření mocenské rovnováhy, které není cizí žádné velmoci?

Readmore…

Autor: Jan Schneider

Současná americká kampaň proti Íránu vykazuje jisté analogické rysy s taktikou, jež byla „na stole“ v roce 1940 v souvislosti s Japonskem. Arthur McCollum, ředitel oddělení Dálný východ americké námořní zpravodajské služby, vypracoval k datu 7. října 1940 „Vyhodnocení situace v Pacifiku a doporučená US opatření“. Toto memorandum, obsahující osmibodový akční plán, předložil svým nadřízeným. Zdali se v této podobě dostalo až k tehdejšímu prezidentovi F. D. Rooseveltovi, je dodnes předmětem sporů. Nicméně faktem zůstává, že ústřední myšlenka memoranda, aktivně přimět Japonsko k učinění prvního nepřátelského kroku vůči USA, byla realizována. Přesně za 14 měsíců Japonci zaútočili na Pearl Harbor.

Readmore…